Vstupní práce - Needra
Portál, který se v Anaretské kotlině otevřel, vytvořil cestu na mnoho světů. Jedním z nich se stal i Kelewan, svět velmi chudý na kovy, ve kterém jsou lidé (a také elfové a další rasy) pouze hosty. Národy, které tuto planetu osídlily a ovládly, přišly branami a skrze portály. Původními obyvateli tohoto světa nebyli dvounožci, ba ani čtyřnožci, ale šestinozí. A jednoho z tvorů, kteří z Kelewanu pocházejí, přivádím jako své další klanové zvíře do Anaretské kotliny. Tomuto zvířeti se říká needra.
První, co vás při pohledu na needru zaujme, je šest nohou. Nebýt jejich počtu, hodně by se podobala zubrovi či domácímu skotu. Mají velkou hlavu, ovšem bez rohů, na které si všimnete nápadně velkých očí, chráněných dlouhými a hustými řasami. Jejich dlouhé uši visí podél hlavy a přesahují až pod ni. Čelisti tvoří především tupé zuby, určené ke žvýkání thyzy, druhu trávy z jejich domoviny, která se podobá nám známé pšenici. Jejich tělo je mohutné a svalnaté. Mají silné nohy s kopyty. Ocas se od ocasu skotu příliš neliší a používají jej mimo jiné i k odhánění hmyzu.
Výškou přesahuje jeden a půl metru, může se blížit i ke dvěma metrům při délce dvou, ale i více než tří metrů. Vahou se kráva blíží čtyřem stům kil, výrazně větší býk může vážit i tunu. Barva srsti se podle ročního období může různit od šedé a hnědé až po žlutavou. V létě je jejich srst kratší, v zimě je hustá a hrubá. Starší kusy mohou mít hřbetní hrb, což závisí na množství potravy. Krávy zabřezávají uprostřed léta a k vrhu mláďat dochází na konci zimy či během jara, kdy začíná přibývat časné trávy (na Kelewanu je podnebí o něco teplejší a v nížinách jen velmi zřídka sněží, ne častěji než jednou za několik desítek let, proto nehrozí mláďatům velké riziko smrti chladem).
Needry jsou býložravé a živí se především trávou nebo obilím. Jsou to stádní zvířata klidné povahy, kdy se samice drží pohromadě a starají o mláďata. Býk si je střeží a odhání ostatní býky. Krávy po prvním vrhu telat začínají dojit mléko, které je jedním z důvodů jejich chovu. Starší býci mívají vznětlivou a nesnášenlivou povahu a mohou žít samotářsky. Mladí býčci, vyhnaní dominantním samcem, vytvářejí často menší skupinky, protože osamělé zvíře je velmi zranitelné a může být snadno zabito dravci. Stejně jako naše krávy i needry spoléhají hlavně na svůj sluch, ale i na dobrý zrak, a v případě nenadálého zvuku nebo prudkého pohybu se klidná a mírumilovná zvířata mohou proměnit v nebezpečné splašené stádo, které převálcuje vše, co mu stojí v cestě. Jsou to zvířata hlučná, neustále bučí.
V přírodě šlo o velmi přizpůsobivá zvířata, která obývala rozlehlé pláně i horské loučky a jejichž teritoria zasahovala i do oblasti bažin a stepních oblastí. Tsurané, nejmocnější lidský národ Kelewanu, si je ale brzo ochočili a chovali je pro jejich mléko, ale také pro jejich kosti, šlachy, vnitřnosti a chutné maso. Využívají je ale i jako poslušná tažná zvířata – především vykleštěné býčky. Z jejich kůží dokázali vyrábět vše od šatů a bot, přes užitkové předměty a zbraně. Vytvořili komplikované techniky spojování tenkých vrstev kůže pomocí dalších materiálů ve hmotu, která byla lehká a přitom nesmírně pevná – dokázala nahradit kovy, které v tomto světě chybí, stejně jako keramiku, a vznikaly z ní účelné nádoby a doplňky, ale i velmi ostré meče a nože.
I když dokážou přežít ve volné přírodě bez obtíží celý rok, tsurané cenné chovné kusy pro jejich zdraví a na ochranu proti dravcům často zahánějí na noc do stájí a v době březosti krávy přikrmují, aby byla telata silná a jejich matky zdravé. Pasáčci často jezdívají na hřbetě některé starší krávy, především dominantní samice stáda, protože je pak daleko snazší kontrolovat pohyb zvířat (a pro jejich klidnou povahu je to i celkem pohodlné). Vykleštění býčci jsou často zapřaháni do vozíků a potahů.
Záměrem chovu je naučit se něco o tomto pro nás zvláštním zvířeti, které nemá v atanském ani ardském světě obdoby, a pokud budou podmínky příznivě nakloněny, možná i odchovat mladá telátka, o která bychom se mohli podělit s dalšími animágskými stanicemi. Protože needra potřebuje dostatek místa a hodně pastvy, proto výběh pro ni bude tvořen rozlehlou loukou, z níž část bude přistíněna několika vzrostlými duby a kaštany (uvidíme, jak jí budou plody chutnat). Na louce bude vydatný pramen, potok a malá mělká tůň, kde by se mohla v případě horka zchladit nebo vyválet v blátě kvůli hmyzu. Celá louka bude obklopena vápencovými skalkami, aby se příliš netoulala od místa portálu, ale bude natolik rozlehlá, aby nebylo třeba shánět další píci na krmení (ani v případě několika dalších zvířat). Na okraji louky budou různé druhy keřů (habr, líska a další), pokud by měla needra chuť zkusit si jejich listy a větvičkami zpestřit jídelníček.
Získání prvního zvířete pro můj chov bylo vlastně velmi jednoduché. Při chaotické cestě portálem jsme se dostali postupně do několika různých světů a jedním z míst, kde jsem se objevil, byla i louka na okraji pozemků domu Acoma, který patří k významným chovatelům needer a výrobcům zbraní. Pohled na šestinohé tele, které se před námi v hrůze pelášilo schovat za starou needří krávu, jež se pásla o několik desítek kroků dál, mě přivedl k úžasu. Šestinohá kráva! To bylo něco, co jsem si opravdu nedokázal představit. Pasáček málem vyletěl z kůže, když jsem se před ním objevil v doprovodu dalšího z našich kouzelníků. Už ani nevím, který to byl, ale měl na sobě černý hábit. Zatímco můj kožený oděv nevzbudil žádný zájem, černohábita byla zřejmě postava děsivá a mladík se snažil udělat vše pro to, abychom co nejrychleji odešli. Když jsem projevil zájem o to tele, okamžitě nadšeně kýval a uvázal zvířeti okolo krku provaz a dotáhl ho k nám. A když jsem mu nabídl, že za zvíře zaplatím, a vytáhl jsem z kapsy několik stříbrňáků, vytřeštil oči šokem a padl k zemi, neschopný slova. A tak jsem mu nechal dost stříbra, aby to snad stačilo na koupi telete, a spokojeně vyrazil k portálu s poplašeným zvířetem na provázku. To naříkavě volalo krávu opodál, která se vydala za námi také, a když proti tomu chlapec nic nenamítal (v šoku si prohlížel mince, které, jak jsem se později dozvěděl, měly cenu velkého stáda krav nebo slušného statku, protože tak vzácné jsou kovy v tomto světě), ale naopak velmi rychle se sebral a utekl, provedl jsem ji k portálu také.
Mladého býčka jsem nazval Tulka, protože se rád lísá a tulí ke každému, kdo jej je ochotný krmit nebo drbat na krku a hřbetě. Když pak chcete odejít, poskakuje za vámi, trká do vás čumákem a úpěnlivě bučí, jako byste jej opouštěli navždy. Dospělá kráva, která mládě následovala, dostala jméno Šesti, podle jejích šesti nohou. Prostě mě nic chytřejšího nenapadlo a pořád nemůžu uvěřit, že jich má opravdu tolik. Je to hrozně zvláštní. Je stále plachá a zmateně se rozhlíží. Snad si zvykne, protože náš svět je hodně jiný než jejich.